|
„Haló, tady ordinace psychiatrie. Je to pan Vincenc Rozkošný?“
Ve sluchátku se ozval unavený hlas...
„No jo“
„Tak počkejte pane Rozkošný, předám pana primáře!“
„Vinci, Vinci, to jsi ty? Člověče atak. Atak, panický atak, to jsem ještě... Úplně kolosální! Hele Vinci máme tady tvoji ženu, úplně štajf a hrozně nadává!“
„Karle, doktore, to je nějaký omyl. Moje žena jela z naší samoty na elektrokole dolů, do města, očíhnout ryby.
Ona má takovej úlet, už na konci listopadu jezdí testovat ryby. Kapry úplně miluje. Bez kapřív hlav a rybí polévky na Vánoce? To nikdy, to by prý nepřežila. Myslím tu potupu. Vždycky jí to vymlouvám, nikdy se nedá říct! Znáš přece Jarušku, ne?“
„No právě Vinci, je to strašný, Jaruška je tady, ti říkám! Už mi překousla mojí vizitku a urvala i kapsičku na plášti. A křičí, že se na fšecko vy, no jak bych to precizoval, že se na to vykašle, když nebude mít masíko k štědrovečerní večeři!“
„Karle vždyť jela pro ty ryby, přeci.“
„Jo Vinci, nejdříve lomila rukama v separaci, že vepřový se nesmí, protože je všude okolo prasečí chřipka! Přešla na nemoc šílených krav a vyloučila stejky! Že zakázali i kuřata, protože je také ptačí chřikpa. Vinci, tady ve městě, propukla totiž panika šílených lidí! To vědět nemůžeš, když jsi na tý odloučený samotě v lese, že jo?“
„A ke všemu mi telefonovali, že musíme jako zdravotníci sofort pochytat všechny občany u kádí ve městě, co už koupili ryby!“
„Karle, co blbneš, jsi snad psychiatr?!“
„Jo kamaráde, na všechny kádě vyvěsila hygoška tabule:
„Nic nekupujte, propukla nemoc šílených kaprů!“
„Představ si, v těch kádích kapři jedou polohový závod! Prsa, znak, prsa, znak a někteří dokonce už zkouší i delfína!“
„Proto mi přivezli tvojí ženu, protože v ataku u kádě jí řekli, že nic nedostane! Když byla už na řadě, zakousla alespoň duši svýho elektrokola. Přední!“
„Karle, doktore, hlavně klid! Řekni jí, že jí zalepím i duši a že pro ní hned jedu autem. Jo a ať se nestrachuje, v našem mražáku vegetí tři kohouti od léta. Jak jsem je tehdy se slepicema pozoroval,, byly čiperní až až. Tak jsem je doléčil sekyrkomycinem, aby dali pipinám pokoj!“
„Vždyť by ty slepičky úplně dorvali. Rozhodně netrpěli chřipkou!.“
„Jo a připomeň jí, at cestou zpátky koiupíme tři hlávky červenýho zelí. To by jinak nebylo vono.“
„Karle, hlavně klid, zvu tě i se ženou na svátky k nám.“
Doufám, že doktoři ještě fasují čistej špiritus! Vezmeš ho na flambování, voni totiž teď lékárny a drogerie budou vobležený šíleným davem.“
Karle, klid, jedu!
| 
josefk 