Chvála narození syna božího, kterého možná ani nebylo, vzpomínky na to, co bylo, a bude, na které by se rádo zapomnělo, z přetvářky, stresu, dech se úží, pálení žáhy z blahobytu, není již času, síly ani vůle k zamyšlení a sebezpytu, smršť pohádek sladších vůně mrtvých na bojišti, koledy vykoledovali si balancování na vkusu těžišti, čas ukradený a ne věnovaný, v hluchotě neslyšet je smích, ve studu stále méně důvodů proč opět zahořet jak vích...
Snad jen pár očí dětí rozzářených, ještě v hojnosti se topících, snad teplo a jas slunce paprsků, z dáli a tmy se vracejících...
|