| Prolog |
|---|
Haf haf haf vrrrrrrrrrrr hafky haf haůůůůůů vr vrrrrrrrrr ňaf baf haf haůůůůůůů ůůůůůůů wuaf baf baůůů uaf uaf baffy baf vrrrr vr vr rrrrr rr uaůůůů uafík baf řaf ňaf ňaf ňaf ůůůůů grrrrr rrrrr haf haf ůůůůůů vrrrrhafff ba uaůůůůůůů kňaf!
Cože? Jó, vy tomu nerozumíte? No dobře, podrobuju se násilí (chi chi chi haf haf). Já to teda zkusím psát po vašem.
|
|
| Psáno psí tlapkou 1 |
Jsem krásňoučkej chlupaťoučkej voříšek a řekl jsem si, že bych vám mohl napsat nějaký střípky ze svýho psího života. No, tak to bychom měli, ale jak začít? Zkusím to od začátku. I když ten úplnej začátek si nemůžu pamatovat (hafky, proč asi?). ale maminka mi o tom několikrát vykládala, takže něco bych o tom přece jenom věděl.
To bylo tak. Moje maminka, krásná a elegantní psí dáma rasy kolie byla zase jednou se svým malým páníčkem venku. Ale ten se místo hlídání hárající fenky věnoval radši fotbálku s kamarádama. A v tom se odněkud objevil můj taťka, výstavní čistokrevnej vlčí špiclík. Když uviděl maminku, tak se do ní na první pohled zakoukal. Řekl jsem vám už, že je maminka moc pěkná? Jelikož i jí se taťka líbil, (kdo by taky odolal jeho šibalskýmu úsměvu a rošťáckýmu pohledu - jo, jo, to mám po něm), netrvalo dlouho a bylo jasný, že bez následku se to neobejde.
A tak jsem se narodil já. Nebojte se, nejsu sám, je nás víc. Mám ještě dva bratříčky a sestřičku. Pravda ovšem je, že se nám na svět zrovna moc nechtělo. U maminky jsme byli pěkně v teploučku, v bezpečí, jak jsme ale mohli vědět, co nás čeká venku? Na druhé straně, když vás každou chvilku něco kopne do hlavičky, nebo bouchne do ouška, to taky není zrovna nic příjemnýho. Takže jsme to riskli.
První kontakt se světem nebyl nic moc, všude zima, hluk, cosi nás bralo do velkých pazour, fujtajksl, to se mi vůbec nelíbilo. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že to mě čeká už napořád, že už se zpátky nevrátím. Ale časem jsem si zvykl.
Postupně nám maminka vysvětlovala, že ti tvorové, co vydávaj tak legrační zvuky jsou lidi, myslí si, že jsou pánové tvorstva, hrají si na vůdce smečky (to jim ale brzo vyženu z hlavy, jen co trošku vyrostu, ha ha haf) a budou se o nás starat. Dobře, tak já je v tom chvilku nechám, ale moc dlouho to nebude. Za pár dní se mi prý otevřou očička a uvidím, dokonce budu i chodit a skotačit (kdybych jen věděl, co to znamená, jestli se toho mám bát nebo se na to těšit). Každopádně pak budu mít víc možností, než jen ležet schoulenej u maminky, občas jíst a většinu doby spát.
|
|
| Epilog |
| Haůůůůůůů, to je ale namáhavý psát po vašem, musím si jít odpočinout. Ale nebojte, brzo vám zase něco na sebe prozradím. |
|
| Názory čtenářů |
19.01.2004 16:40
 fungus2 
|
Je to je hezké. TIP |
19.01.2004 16:46
Albireo
|
Pěkné, další tip. |
19.01.2004 17:30
Hester
|
hezký, a prolog je moc fajn :-) |
19.01.2004 17:34
Pavla
|
Labradorka mé známé se spustila s jezevčíkem... Ale štěňata to sou nááádherný! :)
* |
19.01.2004 19:43
Jeff Logos
|
roztomilé |
19.01.2004 21:38
hippiesanda
|
čupr, tohle je dobrej nápad. t. |
20.01.2004 14:41
Shaylen
|
Jé to je ale krásné, pejsky já můžu...:) tip |
20.01.2004 16:08
Adriana
|
Díky všem.
Hester: a to jsem si myslela, že zrovna prolog nikdo číst nebude. |
22.01.2004 19:48
Reni
|
:-) |
23.01.2004 09:00
 Seregil
|
Moc fajnový...*** |
17.02.2004 15:23
Gábi
|
Haf, haf, haf - bezva příběh |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|