Déšť preludoval na domy
jak na bubínky
ulice polykaly slzy v loužích
zmáčené lampy v úklonách
škaredému počasí
v úzkosti roztřeseným světlem
šel po dlažebních kostkách
vlnivý stín
nikomu ni ničemu
nepatřil
kapky do něj bušily jak jezinky
co vyslala matka Bouřka
ten stín se Smutek jmenoval
|