Sami sobě!
/namísto úvodníku + návod k použití./


Milení spolupostižení, vzápětí na Vás z monitorů vykoukne obálka prvního čísla neoficiálního magazínu serveru LiTerra. Povšimněte si prosím slůvka neoficiální, říká, že tento, v budoucnu snad pravidelný, měsíčník nevyjadřuje stanoviska vedení a majitelů serveru. Případné nadávky, shnilá rajčata, dehet s peřím a další podobné libůstky si proto šetřete pro skupinku nadšenců, kteří se rozhodli ve svém volném čase, bez nároku na tučné prebendy (snad s výjimkou dobrého slova – kéž by) magazín provozovat. Rádi bychom přispěli ke kultivaci prostředí na LiTeře zviditelněním kvalitních děl a upozorněním na tvorbu, která stojí nezaslouženě na okraji zájmu. Pokud čas a síly dovolí přidáme možná občas i nějaký ten rozhovor, pozvánku na výstavu, recenzi či sborový zpěv. Patrně se neubráníme tomu, abychom pro Vás párkrát do roka vymysleli nějakou tu soutěž či autorské čtení. Hýříme totiž potlačovanou touhou se nějak realizovat a takový Výlov je docela šikovný ventil, navíc, manželkami i milenkami tolerovaný.
Základním kamenem Výlovu bude ovšem monitorování dění na LiTeře. Založili jsme si čtyři rybníky – archívy: Poezie /porybný Shammann/, Próza /porybní stanislav a Petr Měrka/, Výtvarno /porybný Vích/ a Fotografie /porybný Smetiprach/. Tady budeme v průběhu jednotlivých měsíců shromažďovat díla, která si podle našeho názoru zaslouží Vaši pozornost.
Pokud máte pocit, že nám něco uniklo, budeme rádi, když pošlete avíza od zajímavých textů či obrázků příslušným porybným. Tyto archívy budou sloužit jako jakýsi orientační základ pro hosty jednotlivých čísel, kteří pro Vás provedou dle svého gusta finální výlov. Doufejme, že si pochutnáte.
Tolik ve stručnosti na úvod, spousta věcí se jistě ještě za pochodu změní a závisí jenom na Vašem čtenářském zájmu, zda a jak dlouho budeme moci pokračovat.
Ještě slíbený návod k použití: v epilogu na této straně najdete obsah, stačí klikat na jednotlivé položky a číst, eventuelně můžete využít k listování tlačítka <Zpět a Pokračuj> v epilogu každé stránky. V textech jsou tučně zvýrazněné odkazy… neříkám, že to platí absolutně, znáte to, nikdo není dokonalý!

Takže: nakonec se sluší poděkovat hostům prvního čísla za důvěru a milou spolupráci a Vám čtenářům popřát příjemnou zábavu. Pamatujte si, že na pianistu se nestřílí, protože dělá co může a dávejte pozor, ať vám nezaskočí kost!  

                                                                                                 Vaši porybní