Čekají nás opět vánoční svátky, a proto jsem v této souvislosti začal přemýšlet o různých lidových zvycích zimního období.
Prosinec máme spojený nejen s Vánocemi, ale také s Mikulášem, andělem a čertem. Málokdo už dnes ví o lidových zvycích spojených se svatou Lucií.
V předvečer svátku sv. Lucie chodívaly lucky kolem stavení. Postavou velká, bíle oděná lucka měla velký dřevěný nůž, jímž strašila děti. Hrozila, že rozpárá bříško tomu, kdo se v adventu nepostí.
Svátek sv. Lucie patřil především ženám a dívkám a snad aby si trochu odpočinuly, nesměly v tento den příst ani drát peří. V mnoha českých vsích kontrolovaly ženy převlečené za lucky domácnosti a jakmile zastihly hospodyni, jak dere peří či přede len, hned jí její práci pokazily - peří rozfoukaly, napředenou nit rozmotaly.
Dnes máme na strašení dětí čerta, který chodí s Mikulášem, tak už lucky děti strašit nemusí. Ani nemusí kontrolovat draní peří a předení. Spíše dohlížejí, zda některá dnešní hospodyňka neuklízí. Osvojily si navíc nový zvyk: holení a stříhání mužů. Nosí s sebou obrovské dřevěné nůžky, štětku a kýbl s napěněnou vodou. Chodí od domu k domu a v každé domácnosti přítomné muže na obličeji natřou pěnou a „oholí“.
A co nás čeká po Vánocích? No přece Tři králové a masopust s maskami. Zatímco Tři králové se ještě udržují i ve městech a pořádají se i tříkrálové sbírky, masopust a obchůzky s maskami, jako je slaměný, laufr, kobyla, ras či kramář-žid se dnes konají převážně jen na venkově.
Zvyky jako jsou lucky nebo masopustní obchůzky však jsou už pro dnešní mladou generaci z velké části passé. Tedy pokud se nezajímá o folklor nebo nepochází z malé vísky, kde se zvyk udržuje po mnoho generací. Chtěl jsem najít něco, co by tyto tradice a zvyky mohlo v dnešní době nahradit. Narazil jsem na přehled mezinárodních dnů, které vyhlašuje OSN. A nestačil jsem se divit. Vedle dnů, které jsou připomínkou boje proti násilí, válkám apod., jako je Světový den míru, Mezinárodní den boje proti kolonialismu, Evropský den obětí zločinu, Mezinárodní den památky obětí holocaustu…atd. se tu objevují dny související s různými chorobami a jejich léčbou (Mezinárodní den boje proti vzácným chorobám, Světový den boje proti tuberkulóze), s ochranou přírody (Den země, Světový den vody), jsou tu i dny určené mateřskému jazyku, ale i světovým jazykům (ruský, čínský, anglický). Ale občas jsem se pozastavil. Tak třeba 10. únor – Světový den luštěnin nebo 23. květen – Světový den želv. Nejvíc mě zaujaly dny na začátku dubna. Posuďte sami:
3. duben – Mezinárodní den spodního prádla
4. duben – Světový den krys
Světový den vitamínu C
Mezinárodní den mrkve
Tohle bychom měli slavit! Pak jsem ovšem dostal další nápad.
Co takhle zavést nějaké novodobé civilizační svátky? Třeba na přelomu listopadu a prosince by mohl být Svátek konzumu. To je období, kdy jednotlivé obchodní řetězce, nákupní centra, internetové obchody zažívají nákupní boom. Každým městem by v tento den mohl jít průvod. Nejprve by proběhli běžci oblečení do triček, bund, kalhot a bot firem Nike, Adidas, Calvin Klein, Levi's, Puma, Reebok a spousty dalších. Posléze by prošel pomalejší průvod, který by nesl nebo tlačil na vozíku různé spotřebiče do domácnosti, kuchyňské roboty, vysavače, pračky, sušičky, myčky, televizory firem Sencor, Panasonic, Braun, Gorenje, Hoover a dalších. Nakonec by prošel průvod nejpomalejší. Jednotliví pochodující by měli na krku zavěšené pultíky s jídlem a za pochodu by popíjeli kávu Tchibo, čaj Teekane nebo Pickwick, Coca-colu, džus Rauch Happy Day nebo Pfanner, k tomu přikusovali zeleninu Bonduelle, konzervované maso od Hamé, rybí konzervy od Giamy, mražené ryby z Nowaca atakdále.
Takových civilizačních svátků by se ostatně nabízelo víc. Tak třeba před prázdninami na den slunovratu Svátek elektronické komunikace. Byla by to předzvěst velkého letního cestování a komunikace přes mobil, internet, skype a různé sociální sítě. Nebo na začátku školního roku by byl vhodný Svátek chytrých přístrojů. Ale konkrétní podobu toho, jak by tyto svátky v praxi vypadaly, už ponechám na fantazii laskavého čtenáře.
Vánoce však asi budou mít vždycky svou tradiční podobu. A to je dobře. Tak šťastné a veselé!