však ráno opět v lesku  je ráno z perleti

                  mezkovi na hřbet vak - vjó - chodník  kli ka tý

 

                  skála se počne svlékat  že mlhy pokrk má

                  soumar můj škvorou propad  nožičku polámal

                  vyhřezlo z kosti hlezno  aj potržený sval

                  a že je k polednímu  poledne nastane...

                  polohlas něco šeptem  závěti šeptané

                  má mezek tíhu v oku že cesta  ku  konci!

                

                  a rána - milosrdná  (možná ji také chci)                 
                  u konců rána v lesku - ta rána z perletí...

                  mezku pak šeptnu v boltec své slovo šeptané

 

                  a bulva zakalí se... a ticho zůstane...

 

                                           +