Svou poutnickou hůl do ruky jsem vzal
vydal se pak do lůna čarovného háje
kde malý zajíček cudně uši sklápí
předjímá básně slizké jinotaje.
Jak slepec svou holí v bažině jsem tápal
hledaje v zoufalství pevný bod.
Svit kypré bludičky v jezero mě vlákal
z nějž není úniku, zde chlípníka hrob.
|