Dílo #69575
Autor:Šárka
Druh: Tvorba
Kategorie:Jiné/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:03.04.2015 18:25
Počet návštěv:725
Počet názorů:8
Hodnocení:6 1

Optimistická

rozbitá, rozbitá, rozbitá
duše je na tisíc kusů
už ani na drc nechytám
už ani neotvírám pusu

počítám zrnka prachu
vířící tiše kostelem
zavírám dveře strachu
a šeptám - nemelem

já už se ani nebojím
o lásku, o duši, o víru
snad to tu nějak ustojím
než projdu branou vesmíru

Názory čtenářů
03.04.2015 19:24
pedvo
No, tomu říkám optimismus, jen co je pravda. S tímhle přístupem to ustojíš - ne snad, určitě.
03.04.2015 19:51
Šárka
Děkuju. Dělám co můžu. Ale někdy prostě nemůžu:-)
03.04.2015 23:07
aravara
Správně: optimista tvrdí: bude hůř...
04.04.2015 13:07
sokrates
co bys neustála, nejsi žádný měkýš
05.04.2015 23:06
josefk
budeš muset :)
06.04.2015 10:42
olga
*
06.04.2015 13:59
slunečnice
Bys koukala, co všechno člověk ustojí
Bude prý líp, jen neřekli kdy.
Už se pomalu začínám těšit :-)
06.04.2015 16:26
Šárka
Díky všem, šak to byl jen výkřik do tmy.....
Někdy líp, jindy ne ;-)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)