Dnes chtěl bych zas vidět svůj pláč, Jenž za mou maskou se skrývá- Slzami vyplavit všechno, co tíží. Cítit, jak řeka žene se z očí A odnáší veškerý stín. Ale než začnu, oči se klíží. Co si mám počít- Plakat neumím...
Tak užírán zevnitř sám sebe ničím- Síla mi postupně odchází pryč. Duše pak otupí do apatie.... Snad pláč byl by ten správný klíč. Jenomže moje oči jsou suché, A jen ruce se občas zatřesou.... Jsem tu- nepřítomný duchem- Bohužel- plakat neumím
Wopi 