(inspirováno absolventským filmem 1 studentky)

                  Jdou kroky k domu starému

                  Stezka je mechem časů  m e š n á
                  A touha návratná... (ach - tužba směšná)
                  se vracet zas…  vše prožívat

                  Je putování k mládí však ostárlé jsou kroky
                  Úvozem bez stopy – dům starý rostne v zraku
                  Lašťovka z podbití čiřiká vstřícně k mrakům
                  Mám lýtko v slabosti – snad o chvíli se vzchopím

                  To staré drvo starých vrat!
                  Prolusknu klouby v dlani z mlada
                  Pavouček u kláves si pavučinu spřádá
                  a srdce svěravě v návraty tolikrát

                  Hladím ty suky let že sám jsem kornatělý
                  Úly jsou zteřelé - med kane ve vzpomínce
                  Pro přívoz v druhý břeh chystám mince
                  (byl v mladém uchu ruch – že pilné tenkrát včely)

                  V úhlu čpí stará klika… ji patinoval čas
                  Klávesy na piánu hned do falešna břinky
                  Zřím fotku zažloutlou a slyším z dávna hlas:
                     Domů pojď dítě – už stmívání !

                  Úsměvné od maminky  pozvání...

                                  *