ve skrytu ozvěn vyhlížím plaše
zdali mne vyhmátnou tápavé kroky
zbývá jen doufat že nepochopím
co nutno nést - s čím dále kráčet
možná jsem svůj a možná cizí
koktavá echa pošeptnou slova
hřbety všech duh po kapkách mizí
pikola - pikola... zdrhám se schovat
otírám frňák soplený zase
jen rýhy u pysku zvýrazní škleby
co večer zvěděl jsem ráno již nevím
co nacpat v tornistru - s ní se pak vláčet
hole všech maršálů líbezně chrastí
odpadnou z duh barevné pruhy
pikola... pikola... šeptavě mluvím
že v lesích skrytých chrastí si schrastím
he he!
*