Dílo #68817
Autor:Rostislav Mazur
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:17.03.2014 11:45
Počet návštěv:332
Počet názorů:2
Hodnocení:1 1

Pláču

Pláču a pláču stále víc,

toužím po tobě a jinak nic,

oči mé jsou oceány,

kdo mne z nich asi zachrání.

 

Pláču a pláču tichounce

a říkám ti jen lehounce,

kde je střed mého vesmíru

a kdo je dívkou na míru.

 

Pláču a pláču a tryskám dál,

jak okrasná fontána do všech stran,

snad proudy řek mokrých pode mnou

nepocákají ty přede mnou.

 

Pláču a pláču a nevím jak,

dokážu bez tebe neplakat,

snad jednou najdu tolik sil

abych tu bez tebe šťastně žil.

 

Snad ústa tvá jednou mám tě ráda,

řeknou a ne jako kamaráda,

snad ruka tvá jednou neutají,

co touhy tvé ženské hledají.

 

Snad vlasy tvé jednou kde ruka tvá,

řeknou mi a buď navždy má,

buď ženou mou a já budu tvůj

a prosím chvilku nežertuj.

Názory čtenářů
17.03.2014 12:46
Wopi
já také prosím: chvilku nežertuj
17.03.2014 20:23
josefk
buťme veselé mysli :)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)