Za jednoho slunného pozdního odpoledne v půli července jsem
si vyjel na kole provětrat nejen hlavu, ale celého člověka. Cestou
necestou jsem narazil na makové pole, které mě zaujalo tím, že mezi
nekonečným mořem zelených makovic se sem tam, jako pěna na mořských
vlnách, bělají osamocené pozdní (nebo zpozdilé?) květy. Bylo to
úchvatné. Samozřejmě jsem kolo otočil a vrátil se domů pro kameru. A jak to vše dopadlo?
Vždycky, když jedu, kolem makového pole napadá mě - to zas bude mít někdo shon a užvatelé zapláčou nad cenou morfia.
Pohled hezký a makové buchty, štrúdl s jablky, švestkoévé knedlíky, případně šulánky s mákem k nezaplacení. :-)
Vždycky, když jedu, kolem makového pole napadá mě - to zas bude mít někdo shon a užvatelé zapláčou nad cenou morfia. Pohled hezký a makové buchty, štrúdl s jablky, švestkoévé knedlíky, případně šulánky s mákem k nezaplacení. :-)
Nemám, co bych dodala. Vlastně jo, ještě maminčiny řepánky :-)))*
...báleše a trnkové pěry s makem.
Slunečnice i Konvalino, děkuji vám oběma.