Z úrodné plsti vyroste mls ti, chmelové hádě zavoní z kádě, kde slad jej hýčká, taková hříčka všechno se rmoutí na další pouti, scezuje, chladí, mladí a mladí: mladina v květu! pak další metu: kvašení jistě, pak zraje po dny na jiném místě, pivovar rodný, toť základ státu zralému blátu je třeba péče, přes cedník teče, až splyne v čirou, nazlátlou řeku protéká mírou dle svého věku do skla a dřeva, oceli, plastu... toť základ chlastu, či prosté chuti, kdy lidé zuti, v nahotě stojí - vaší či mojí, všech se to týká z drsného býka se kolouch stává, to je ta pravá tvář každé duše nač končit suše, když pivo plyne, nač stránky stinné... v pivě je pravda, řádně si zavdat! et ecce homo |