Mám krizi identity
kde jsem, tam vždy jsi i ty
nelez mi do života
přestaň se kolem motat
zmiz, než to se mnou šlehne

jsi noční můra ze dne
kdy jsi mi vzala roha
přijdu a ani noha
a byt snad drancovali

vím, vždy jsem vyšel s mály
však nic je míň než málo
co mě to všechno stálo
nervů a odříkání

ztratil jsem moji paní
přesto mi nejde z hlavy
co všechno odnesla mi
mé srdce, prachy, víru

každý má někde míru
jen ona žádnou nezná
na duši rána řezná
na účtu minus z plusu

zastávka autobusu
kde jsme se seznámili
tukový rohlík z billy
a nájem nesplacený

toť dílo jedné ženy
a mojí naivity
jsa pouze zpola sytý
odjíždím do neznáma

až bude žena sama
uvnitř či někde venku
raději rumu sklenku
metanol nemetanol

lepší být chvíli namol
než říci ženě "Ano"
opice přejde ráno
"Ano" tak za dva roky