Nebudu nikdy jako Nohavica,
Vltava křtila mě, ne Ostravica,
poslání nikde, žádný obdiv davu,
děvy a prachy nepletou mi hlavu.

Žiju si klidně, nikdo nechce divy,
nemusím léčit úzkost rumem, pivy,
neřeším, potkám-li zas známé tváře,
řeky pak nevypláču do polštáře.

Poslání nemám, nedojímám duše,
mám štěstí, nejsem námět pro retuše,
jméno mi nevláčejí po bulváru,
nelkám, že vyfotí mi moju staru.

Nebyl jsem popíračem strnulosti,
neřeším tajné stránky minulosti,
nátlaky nikde na mé skryté city,
obavy žádné o ztrátu publicity.

Svádění žádné Ďáblem k zapomnění,
kdo všechno přizná, toho neodmění,
bez odměn neužiješ žádné slasti
a poznají tě leda na oblasti.