Dílo #67547
Autor:vkl
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:17.02.2013 15:35
Počet návštěv:106
Počet názorů:6
Hodnocení:2 1

Věnováno T.
Bezvládná, nesená
řekou, vnímáš proud,
vzduch hřeje kolena

Zbavená pout
na chvíli mizíš
světu bez zábran
nic si tak neošklivíš
unavená z ran,
co kolem vídáš

Na chvíli zmizet…
Vodě pak vydáš
sebe i krize,
co máš za sebou

Padne soumrak,
ruce zazebou
Žádný zázrak…,
ničemu neutečeš
V řece i v městě
s sebou stíny vlečeš,
zde i na zpáteční cestě

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'vkl', 17.02.2013 17:04.

Názory čtenářů
17.02.2013 17:04
vkl
Děkuji, nevím, proč jsem ji tam vlepil :-)
18.02.2013 18:47
patafyzik
neznám T., takže to nepobírám
24.02.2013 09:47
Andromeda
patafyzik napsal(a):
neznám T., takže to nepobírám
Znám jednoho T., ale ten by do vody prostě nevlez.
24.02.2013 09:51
vkl
Ona v tom vystupuje žena, ale popravdě, jestli je to o T. nebo o K., je vlastně jedno :-)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)