Vezmi si, Rusko, můj život, jsem jenom jedním z mnoha, ač připadám si jediný, stále hůř hledám si důvod, nevadí mi už ani prohrát, stávat se částí spodiny Už nebaví mě na vás řvát, poslouchat všechny vaše ódy a ani nemoct být sám sebou, jenom vás tu bavit a hrát, být plakátem na marody, co zatím se ještě hejbou Ani pití už mi nejede, a ani mi už nepomáhá, kolikrát jste mě prosily…, že tělo jednou dojede, neslibuju, nepřísahám, pouštím si nahou do žíly |