VÁŽENÉMU PŘEDSTAVENSTVU NAŠÍ VESNICE

               Vážení páni radní.

     Dovoluji si vás upozornit, že na návsi se usadilo veliké hejno divokých hus domácích, které svým křikem neposlouchají svého majitele, protože zdivočely. Tento majitel se směje z okna mojí ženě, protože má poštípaná lýtka a pošklebuje se. Nedbá ani na domluvy, a když jsem ho praštil klackem, tak si ani nestěžoval, protože bere všechno na lehkou váhu a mě vůbec nebere vážně. Všichni občané chceme, aby ty husy vybil. On lže, že už jednu husičku snědl, ale já vím, že to není pravda, protože mu ubyla jen ta husa, kterou jsem mu snědl já, abych měl kombinaci za utrpěné příkoří. Žádám proto o přísné potrestání, protože už toho bylo dost. Vy to dobře víte, protože tam vidíte z radnice a nic neděláte. Já se nepodepíšu, protože by si ze mě zase dělal šoufky, ale jsem jeden z těch, co choděj dycky přes náves do kostela a co na ty boží místa na svejch botách nanosíme. Však pan farář povídal, že bysme se měli stydět, ale to mluvil o tom, že mu nikdo nedonese nic dobrýho k obědu, já ho znám. Taky říkal, že dřív si lidi duchovenstva víc vážili, máma mu taky nosila kachničku husičku, ať si teda veme nějakou z těch na návsi, ony jsou teď tak akorát.

                                                                        Neznámý dobrodinec.