pocuchaná
korálky mezi pražci kolejových tratí (a všude vítr)
šatečky tralala, dvakrát i třikrát tralala ... to znáš
lupínky lípy větrem do vlasů

s koťátkem za plotem jen jednou kolem dvora,  hola
s koníkem hop od stébla do hlubin, až tam
tam v baru zelenou s partou mamlasů

porouchaná
z verandy vločky sněží v bolu dolů
a od té doby nevíš, nevíš už
kdy měsíc vážně vzdal svůj boj (fakt sněží)

krkolomně se duha ohla až k tvým dveřím
teď někdo klepe a chtěl by vejít a ty spíš

porouchaná je věta s konci bez začátků
rozbitá je i  tvoje nedobytná skrýš

ale to víš