Neoblíbila sis žádného malíře máš ruku, oko, vlasy, moped a želví peněženku couváš až k fontáně pak prší a ty se směješ
nikdy nepochopím kolik necháš odjet vlaků, abys pochopila že ani úterý tady nebude věčně dojídáš sendvič s okurkou dáš ruku na lavičku a celý Řím se složí do malinké krabičky
dáš nohu přes nohu na protest proti vesmírnému zbrojení znáš jméno politika, co za TOHLE VŠECHNO může dívám se jak láska prochází a mizí všude jinde než kde bys čekal.
...souhlas s jasmínovou. Tahle se mi moc líbí. Je docela hutná a přitom prokypřená svěžími asociacemi, které naskakují přirozeně a přirozeně plynou. Mám radost, že jsem četla :)