Zrychlený tep v samotě noci,
Co právě v půli je se svou poutí.
Prokřehlé můzy jen plaše ťukají na okno.
Přeludy utkané z paprsků luny,
S hlasy tak tichými,
Jak má jen Tajemno…
Za oknem vznášely se vločky
A duší znělo blues.
V noci se rozjasnilo…
Na pravidelné lince pluje Velký vůz.
Modravý příkrov ticho násobí
A nad ním němě tančí vzpomínky.
I ty vřavy bojí se a objeví se vzácně
Na okně zazvoní pak
Jak letící kamínky.