Pláž je žilkovaná pramínky nekonečně zdroj sílí a slábne zrnka mnutá, kameny vržené slunce trylkuje v tremolu plošek lámajících se do pěny ------------ Tyrkysová je barva nejsilnější -- výrazem kdy stíny pohozeny přes celou šířku písku Zlatá rámuje drobné umírání deformované zvony sklovitých medůz pach hnijících chaluh je přehlušen čerstvým dechem oceánu ------------ Na západ už není nic jen prostor Tam se řítí vody do propasti Tam leží Ostrovy nesmrtelných Tam dlí a přebývá Bůh Tím směrem hledíme stojíce na rozhraní kolmo na střelku kompasu
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Quoniam', 04.08.2005 11:51.
Mohla bys to, prosím tě vysvětlit? Tvá poznámka mě totiž docela překvapuje. Jednak tam žádný archaizmus použit není a pak mi také není jasné, co myslíš tou vážností?
Původně jsem tam měl jenom jedno (synonymum), ale úplně mi to nevyhovovalo -- taková ta drobná, něžná konotace, že dlí a přebývá se ve významu kreje jenom přibližně, mi naopak lahodí. Ale možná to tam cítím jenom já.