Zrychlený tep v samotě noci,

Co právě v půli je se svou poutí.

Prokřehlé můzy jen plaše ťukají na okno.

Přeludy utkané z paprsků luny,

S hlasy tak tichými,

Jak má jen Tajemno…

Za oknem vznášely se vločky

A duší znělo blues.

V noci se rozjasnilo…

Na pravidelné lince pluje Velký vůz.

Modravý příkrov ticho násobí

A nad ním němě tančí vzpomínky.

I ty vřavy bojí se a objeví se vzácně

Na okně zazvoní pak

Jak letící kamínky.