Podzim uzrál,

  barvy zbělely v samet.

První noční sníh

kraj změnil v dřevoryt.

Užaslé ráno.

Všemocná beznaděj se vlády zřekla.

Tajemství adventní.

Blankytné nebe v závějích jiskrných,

pomíjivá křehkost,

sluneční šíp.

Oslněn okamžikem,

jež vysokým tónem zní.

Mrazivým.

V hlubokém mlčení bdících stromů

cítím najednou

letokruhy v sobě

a

samota se svobodou

rýmují se.