Noc prohrává svůj souboj s ránem,

svítání.

Kelímek s kávou zahřívá celé tělo,

i duši na chvíli ochrání…

Bergmanovské postavy i tváře

opustily  filmové plátno

 a zhmotnily se v tento svět.

Siluety,

zahalené dýmem laciných cigaret,

překročily dávno rubikon.

Už neví, co je shon…

Nebylo a nebude – žijí teď.

Beznaděj uklízečky…

A v zaplivaném bufetu,

zjevil se anděl,

se zlatou svatozáří

nad unavenýma očima.

Plísňový bezdomovec

sní svůj sen

na mramorové podlaze.

Vychrtlá těla,

pod neonem Mc´Donalds

proklínají

úsvit …