Dílo #65912
Autor:desert
Druh: Denní (s)potřeba
Kategorie:Poezie/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:17.02.2012 20:37
Počet návštěv:320
Počet názorů:2
Hodnocení:

Nula z nuly pojde

Každý den

A z toho dne

Každou minutu

Myslím jen

Kdy odejde

Co už bylo tu

 

Touha a pak nic.

Toužím říct

Víc…

 

Než jen pouhé

Děkuji a příště také

A ráda

Najdu světlo pro druhé

Až přijdou s atakem

Podrbu jim záda

 

Ach drahá výchovo

A svatý vlive autorit

Den co den nanovo

Se snažím mnou být

 

A nějak nevím

Kdo to je

Ta paní, se kterou spím,

Ta ženská v zrcadle.

Úsměv a srdce v louži

Krve sobě vlastní.

Po kom touží?

Radši zhasni.

 

Ať nevidím

A necítím svou kůži

Stejně zůstal jen stín

A všichni muži

Vrátili se na Mars

 

A já s Venuší

Vedu rozpravu

Ač mi to nesluší

Vynakládám námahu

 

K myšlení.

Nic není

Sloužit lidem

A plahočit se.

 

Horší je najít

Směr, co neklopýtne

A zabít

Dny záludné

 

 

Kdy slyším samotu.

Je jako oheň.

Dobře slouží v zákrytu

Špatný, když je pánem

Názory čtenářů
18.02.2012 11:55
Lu_Po
promiň desert ... tady jsem se sekl už od předkrmu
18.02.2012 23:56
desert
Lu_Po napsal(a):
promiň desert ... tady jsem se sekl už od předkrmu
V pohodě, to se někdy stane, že když křičíš do tmy, tak se zpátky ozve: "Drž hubu!"

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)