| Dílo #64748 |
|---|
| Autor: | pledge.cz |
| Datum publikace: | 11.06.2011 10:39 |
| Počet návštěv: | 529 |
| Počet názorů: | 5 |
| Hodnocení: | 2 1 1 |
| Prolog |
|---|
| Doufám, že tě tím neurazím... |
|
| Naše katenačo |
Náhle se k nám přifařil Milánek, je to takovej třídní šprt, pro nás, něco jako třídní nepřítel. Nikdo z kluků ho nemusí a když je možnost, tak se mu raději obloukem vyhneme, protože potkat jeho, to vždycky zavání průserem. Je to takové sportovní nemehlo, on je vlastně na všechno nešika, jen na tu školu je třída, no prostě šprt. Vyhnout se mu dnes byl nadlidský úkol. Polapil nás hned u domu, a prej, že se k nám přidá, že bude chytat v brance, brebentil jako náš nejlepší kamarád. Tak jo proč ne, dostane pořádný dvě na solar a sám si to raději rozmyslí, mrkli jsme na sebe s Tondou. A tak jak jsem řekl, tak se také stalo.
Tonda se rozběhl a bodlem nakopl míč. Milánek ho však lapil a začal zase tu jeho pomlouvačnou kampaň. Že takovéto šmudly může chytat i se zavřenýma očima a tak...To Tondu pěkně rozpálilo. Když přišel zase na řadu, tak si dal tentokrát pěkně záležet. Milánek to pořádně schytal. Zadunělo to, jak míč narazil do jeho sádelnatého břicha. Jakou intenzitou se míč zaryl do jeho pupku, tak takovou silou se uvolnilo, to co bylo vněm. Špekovité břicho povolilo a zůstal jen jediný otvor, kudy to mohlo ven…
Přesně tudy, jasně že řitním otvorem. To vám řeknu, byl to smrad jako u opic. Nejdřív se začal Milánek svíjet, ale viděl, že to nezabralo, tak se rozbrečel. Vyskočil jako papírový čertík a uháněl k baráku, kde bydlíme. Jednou rukou si držel zadnici, kde bylo vidět buclaté nadělení, které se pomalu rozlévalo po jeho stehnech. Pud sebezáchovy ho ale nutil dělat jako že nic. Jen jsme zírali, jak se v dálce ztrácel. Tonda se stal hrdinou v našich očích. A tak jsme se Milánka elegantně zbavili a mohlo začít naše katenačo.
Rozdělili jsme se do trojic, já, Martin a Tonda, proti nám bráchové Horáčkovi a s nimi Pavel Dubr. Musím se přiznat, že po těchto mačech jsem přicházel domů okopanej jak dědova řepa. Bylo to vždycky, jako když hraje Sparta se Slávií o titul a jeden musí druhému pořádně nařezat, aby nebyl mistrem Baník. Toho dne to ale nebyl největší zážitek, ten měl teprve přijít.
Když jsme se po fotbálku pomalu rozcházeli domů, já, Martin a bráchové Horáčkové bydlíme ve stejném paneláku jako Milánek, nenápadně jsem mrknul očkem, jestli se Milánek nekrčí na balkóně, to on vždycky rád dělával a myslel si, že ho nevidíme. Teď tam ale nebyl, i balkónové dveře byly zavřené. A tak jsme vešli do baráku a už mezi dveřmi jsme zacítili známý zápach…
Tonda se začal pídit a nabral směr dolů do sklepa. Jak jsme scházeli po schodech, ten zápach sílil, asi tak jako se začalo stmívat cestou dolů. Moc se mi tam nechtělo, nemám tyhle sklepní prostory zrovna v lásce a tak jsem se tam nehrnul. Najednou slyším, jak Jirka Horáček křičí.
„ Pojďte rychle sem, pojďte se podívat...“
V tom nahoru letí Martin a vyběhl z baráku. Co se tam krucinál děje? Zvědavost byla větší než strach z tmavých prostor. Než by napočítal do tří, stojím mezi klukama a hledím se stejným výrazem v obličeji jako oni. Najednou nás rozrazil Martin. V ruce drží asi tak půl metrový klacík, na který v dalším okamžiku nabírá něco jako rudé, posrané trenýrky, které jsme museli povinně nosit na tělesnou výchovu za bolševika...
Nemuseli jsme se radit, bylo jasné, co s tím provedeme. Dva šli hlídat, aby nikdo nešel, aby nám nezkazil legraci, kterou jsme měli v hlavách. O pár desítek vteřin, jsme stáli v druhém patře našeho panelového domu, před dveřmi Milánka. Tichounce jsme trencle navlékly na kliku u dveří a spiklenecky se odebrali v největší tichosti o patro výš, špízlovat až někdo půjde. Naší radost nám zkazila Milánkova sestra Jolana, které je tak o šest let více než nám. Pořád mě udivuje, jak může být tak pěkná holka sestrou takového netvora jako je on. Vracela se zrovna ze školy.
„ Co je to tady za bordel. “rozčíleně otevřela vstupní dveře a nevěřícně hleděla na trenýrky. Mezi dveřmi se objevil Milánek a my jsme se o patro výš popadali za břicha a zároveň se dusili, abychom se neprozradili…
|
|
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'pledge.cz', 12.06.2011 12:44.
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|
sokrates 
Andrew Maxwell