Levandulí potřené máš tváře
šaty bílé,s vlečkou
až řekneš své"ano"u oltáře
až přestaneš být slečnou.

Prstýnkem
tím kruhem,
bez konce a počátku
se zpečetí pouto lásky.

S mužem,co hladívá ti vlásky
drží tě
když kol očí
dělají se ti ty smutné vrásky.

Až odhrne ti závoj
tu něžnou branku do manželství
až ze rtů slíbá ti svobody příboj
až odhodíš kytku,pro jiné ku štěstí.....

Potom zemřu se tvým jménem na rtech.