Jsem smutný jako starý pes
kterému unavili pána
přes třísky smutku nevidím štěstí les
přes závoj noci nevidím úsměv rána
chci lhát, že dobré srdce tluče lépe
že tluče dlouho a bije jako zvon
chci lhát, že plány vojevůdců velkolepé
umí brát ohledy a myslí na bonton
smutek mi kalí myšlenky
jak bota vodu žluklou v louži
ohňostroj hořkých slov vylétl písmenky
a před očima krouží
život jde do spirály, záleží jenom na směru
kam že se stočí a kam půjde spát
upiju před půlnocí hlt trpkého likéru
jsem zloděj úsměvů, který dnes naposledy krad'.
|