kdys tvoje ruce stříbra dotkly se a stolu
a tvoje prsty také viděl jsem sklo brát
ty věci, drahá, neví, žes tu byla
a přesto dotek tvůj v nich zůstal nastokrát
tvůj pohyb mezi nimi zbyl mi v srdci
pohled i dotek tvůj všem věcem požehnal
v mém srdci navždy budou pamatovat -
znaly tě kdysi, krásnou, moudrou,
já … znám tě dál