potkal jsem svoje vnitřní já
(má vnitřní já jsou šílená)
říká mi tedy jedno z nich:

Jsi učiněnej hnidopich!
máš máslo (drahý) na hlavě
nic proti tvojí průpravě
však měl bys jít víc do sebe
tam najdeš všechno "vo co de"

tak šel jsem sobě navzdory
poslouchat vlastní názory
a řeknu vám, fakt drsná věc
já zjistil, že jsem

pitomec!

-

vnitřní já pokryté bublinami navoněných mýdel
odráží moje chtíče přepasírované přes zákazy ega
jsem to já
tvářím se, že žádná výzva moje kroky nevyleká
ale ne ..., je to jen další póza plná přetváření
zas stojím na místě potenciálního štěstí a když se dívám pořádně
vidím, že na tom místě žádný štěstí není.

-

váza kónického tvaru
ve stínu připomíná obrys stařičkého samovaru
a kouř se zvedá nudně, skoro bez syčení, plaše
ten kouř je naše vyděšení, mizící vyděšení naše

-

potkal jsem svoje vnitřní já
a nepoznal se ani v odrazu
můj hlas se krčil přidušený v koutě, kotě víš
poznal jsem svoji tvář jen podle výrazu

-