Divadlo času stesk bez ocasu mám chuť tě vypít celičkou
dnes svádím boje s ledničkou do které padá slunce víc než já ta slanina je líbezná
na baru toužím postaru povzbudit drsnou kytaru ať porozlejvá doušky whisky
pes s hubou křivou cintá z misky svou vodu s těly padlých pavouků můj svět je plný padouchů
chytnu tě za rukáv, že sněží začneš se smát, tak jako vždycky stín přes tvé slunce běhá jen sporadicky
|