Dílo #70153
Autor:Andrew Maxwell
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Na pokračování
Zóna:Jasoň
Datum publikace:05.04.2016 09:42
Počet návštěv:421
Počet názorů:5
Hodnocení:4 3

Prolog



Požadavek na vkládání celých kapitol naplním až příště, teď mi zbejvala druhá část druhý kapitoly, tak to dokončíme a pak můžem .-).
Poutník Jitřní hvězdy, kapitola 2: Pirát, část 2.


„Jsem ten, kdo vás zachránil, to je všechno, co potřebujete vědět“

„Povězte mi víc, třeba jméno, kde to jsme, proč jste mě omráčil, když mi nechcete ublížit“

„Jak víte, že vám nechci ublížit,“ řekl tiše muž. Chvilku bylo ticho a pak se hlasitě rozesmál.

„No dobře, NECHCI vám ublížit, tedy pokud jste, kdo myslím, že jste.“

„Vy rád mluvíte záhadně, že jo.“ Rozhovor, myslím, začal, úspěšně, takže jsem se rozhodl, že klidně můžeme jen tak konverzovat.

Muž sedící na židli u stolku s lampou měl přes jedno oko pásku a měl dokonce i od pravého kolene dolů místo nohy dřevěnou tyč. Působilo to na mě jako nějaká scénka z grotesky, jako připravený scénář, a teď se jen čeká, jak se zachovám já. Dobře, budu tu hru hrát.

„Možná vám přijde, že je to legrace, ale to se velmi pletete,“ začal muž, co vypadá jako pirát. A pokračoval. „Jmenujete se Jim Lesney a ne náhodou po Vás jde OV, jste jedním z těch, které by rádi měli buď u výslechového stolu, nebo pod drnem, oboje je pro ně stejně cenný výsledek“. Díval se na mě, já na něj. „No nemám pravdu?“

Měl zvláštní nejen vizáž, ale i přístup k hovoru. Nechával si prostor a sám svůj prostor pozměňoval a posunoval směrem k partnerovi v diskusi. I pokud bych ho měl z nějakého důvodu zabít, zajímavý člověk.

„Dobře,“ usmál jsem se, jako že přijímám hru, „pokud tedy jsem, kdo si myslíte, že jsem, co se stalo a co po mně chcete?“

Najednou jsem měl divný pocit. Jako by čas zamrzl. Nebo to nebyl čas, kdo zamrzl, ale pan pirát? Stejné okénko, které jsem měl dole v místnosti, kde jsem byl ještě před pár minutami, bylo i zde. Osvětlovalo zeď po mé pravé straně, tedy spíše kousek zdi po levé straně piráta. A když se můj hostitel zvedl, zřejmě aby mi vyšel v ústrety, zamrzl. Zamrzl a nestihl být ani překvapený. Pak padl a já věděl, že je zle. To poznáte, když se lidi sami od sebe kácejí k zemi, aniž by hlesli. Dozvěděl jsem se tak málo a za oknem byl někdo, kdo nemá rád piráty. Asi nebudu čekat, až zjistím, jestli má rád mě. V okamžiku jsem byl na nohou a pochválil sám sebe za předchozí bleskurychlý průzkum terénu.


(pokračování příště, radši nebudu psát "zítra", minule jsem to sem nezvlád hodit)


Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Andrew Maxwell', 06.04.2016 10:40.

Názory čtenářů
05.04.2016 15:03
Wopi
Konvalina má pravdu - velké V se píše v dopise, u mluvené řeči ne. Jinak fajn jako vždy.
05.04.2016 17:23
hledač
celé kapitoly najednou budou fajn. čteš se dobře.
05.04.2016 18:52
slunečnice
příjemné počteníčko :-)
06.04.2016 10:41
Andrew Maxwell
zkotrolováno, malá "v" vložena, děkuju

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)