Moje hlava včera mluvila s mým stínem. O sbírání šišek, o tovární hale, kde lehávají svázané dívky a mrtví zločinci. O tom suchém policejním autě. Na házení jsou nejlepší středně velké šišky.

Studený kov pelesti vnucuje mé hlavě myšlenku, že jsem z kovu. Ale ta umělá kůže je téměř dokonalá. Fascinuje mě, kam až dnešní věda .... Špagety, park, brusle. Miluji odchody. Vzrušují mě pohledy do zad. Jsem žena a tygr. Bílý tygr. Modrobílé osoby procházejí kolem a nezdraví. Nosí věci, odnášejí věci. Otvírají ústa a zavírají, jako ryby na suchu. Vůně gumových bot a vůně staré omítky. Terminátoři všude kolem.

Moje hlava jí bramboru. Kluzká malá kulatá žlutá věc. Může být nebezpečná. Ve spojení s deštěm brambory získávají skryté schopnosti. A potom všude mocmoc krve. Dejte si pozor na brambory.