potkávám i když bych nejraději nepotkal své splíny, i radost obalenou v žal a oči lidí promítlé v minulost co bylo nepravdivé mi řekne upřímnost vtělená do houpacích koní na dvoře
potkávám ty dole i ty nahoře na plese bláznů s dortem na puse mám břicho prázdné, pusu plnou a přesto necpu se jsem ovce s křivě oholenou vlnou
je to takové pořád po povrchu. víš, jako kdyby ti bylo fakt blbě, tak prostě nepoužiješ ta slova nebo spojení slov tak, jak je používáš. nějak tomu prostě nevěřím no.
nelíbí se mi závěr a hned ti řeknu proč... kdysi jsem napsala strašně dementní verš:
nemám vína dosti
blá blá blá...cosi...
a končilo to opilostí
byla to nesmírná krávovina a hrozně dlouho jsem jí nemohla dostat z hlavy. A tys mi to teď připomněl... No dobře, beru, že za moje hloupý verše nemůžeš.
Tip.