Už zase prší

natáhnu ruku
pod nohou pevná zem a pod ní most
blížím se k usedlosti, kterou mi makléř
v mailu hodil jako psovi kost

na kosti ještě zbylo trochu masa

dům hlídá slunečnice, vysoký komín,
spadlý plot
terasa pamatuje, když tu sedávali
ti, jimž pozdní slunce
v očích přišlo vhod

Už zase prší
ve vlasech kapky jako rosa ranní
má vrba na zápraží
i zmoklý otoman

jdu dovnitř
jdu stínem odstínů (svist myší)
jen myšák naštvaný mě slyší, až prskne
mezi fousy
padne džbán.