modře se jeví mužův raglán se žlutým psem vpředu
  ve spadu světel záře televizní obrazovky
  na vršku okapu mech s ledem stvořil Pont du Gard
  objímám vinu s chlupem, který pro tuto chvíli půjčil leopard

  tisíckrát slibované lži mi řekneš potisícíšesté plynně
  tři vločky sněhu zastuděly na vztyčený prostředník
  muž hnul se z jeviště bez sotva znatelného úklonu, no prosím
  tvá skrytá nervozita schovala se za dřevěnou sponu

  ten raglán pořád nosím