Krajina ve mně

Krajina ve mně
eroduje jemně
díky létům
a díky zmoudření

které však ocení
především protistrana
krajinou ve mně
očarovaná

Holoubci

holoubci dva
tanec ve větvích
my sedíc, pozorujem hřích
z říše ptačí
tolik se ve vírech navytáčí
až čelo krčím

slyším tvůj tlukot srdeční
jak jejich křídla jarem šustí
slyším je, jak si šepotají
nikdo že nikoho neopustí
má duše ještě tvojí tají
jak moc mám rád sliby holubí

i když se s nimi nechlubím