Kreslím prstem do strouhanky na lince
notovou osnovu, a piju víno, co mi zbylo
z rádia Karel Gott „za stříbrných nocí“
prach usedá a nehodlá se zvednout

na balkónu umrznutý muškáty a koloběžky
ve sklepě připravujou revoluci brambory
polární zář objímá objímku až neurvale
chci si číst v komixu, kde končí noc, začíná den

držím se
sebe
a voda na kávu si šeptá depeše
záblesky polykají  kosí stopy
na střeše