Dílo #65285
Autor:Andrew Maxwell
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Vyznání
Zóna:Jasoň
Datum publikace:11.10.2011 13:49
Počet návštěv:524
Počet názorů:6
Hodnocení:2

Prolog
napsal jsem jen tak mimochodem jako vzkaz té, která, až přijdu domů, mě obejme
Přišlo to od srdce
tak blízko jsi a celá přiblížená
vyrostlá do krásy, moje vše
a moje žena

vyrostlá do krásy
a krásně rostlé    naděje
dáváš mi na dlani, co dávám ti já

a když se potkaj, tak to zahřeje

Názory čtenářů
11.10.2011 14:05
orangutan
ty vole ander už to nehul :-)
11.10.2011 14:18
Andrew Maxwell
:-))))))))))))), Gutánku, věř na lásku a na zázraky .)-))), jsou to jevy zřídka se vyskytující, ale přece :-)))
11.10.2011 15:58
orangutan
takhle se zhulit v pravé poledne, že ti není stydno :-) jen doufám, že to píšeš o mamce. :-)))) protože jestli to je o tvojí přítelkyni, která dokáže rozpoznat kurvy na benzínce, tak čoveče to fakt nevím, jak si to přebírá ona :-))))
11.10.2011 22:47
Rai
JO, vnadné.
13.10.2011 21:30
Mario Czerney

doufám, že tvoje žena nerozumí poezii :-))

14.10.2011 19:57
Sisinka



Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)