Dílo #64839
Autor:Andrew Maxwell
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:27.06.2011 09:22
Počet návštěv:424
Počet názorů:5
Hodnocení:1

Prolog
a je to tady zase
Srdce je supernova a jiné poetické obraty

Noční hlídka

držím tě za ruce
abys nepřestoupila na druhou stranu
ale
ale
ale
jinak se k tobě nedostanu


Doprovod

Chtěl jsem poprosit,
zda bych tě mohl doprovodit
rameno u ramene s bokem po boku
odvrátit devadesát procent útoků
na tvoje přesvědčení že láska není
nebo že bolí jak když se strhne nehet
na noze
člověk je technická vymoženost ve vlastní výloze
plíce jsou samej dehet
když ráno před fabrikou zamlžuješ svět
sejdem se přesně tady přesně v pět
chtěl bych tě doprovodit
nejen domů


Hollywood

kachlíky
fíky
funkcionalistický okno
výhled do zahrady

byla jsi tady

a já budu doufat že je to jen kečup
jako ve filmu

Objímač stromů

 Objímám stromy
a ony po mně natahují     ruce
slyším, jak jejich srdce tluče
odbíjí bez pohromy
za deset minut dvanáctou

stromy nepláčou
nebo to aspoň předstírají
a tváří se, že se nic neděje 

mám tvář na tvojí stromovité tváři
a když si jdu zas posvých
po tom, co smáli jsme se spolu
mám pod lícní kostí smolu

Na cestě

jdu domů travou hravou
a ovce ve svý modrý řece plavou

až ke studni, co spolkla atomovku
dívám se nahoru a šlapu na užovku

ještě že nemá v hubě váčky jedový
strašák je němej a tak mi nepoví

nic o tom, kudy cesta nevede
k tobě a možná ani od tebe

jdu domů travou hravou od hřbitova
mávnul mi startér a můžu začít znova

srdce
je supernova

Hodinkama zpět

dávám je do krabice
ježíšek je nese zpátky do obchodu
ježíšek vybírá dle srdcotepných zvonů
ježíšek doma čte si katalogy

pan prodavač přebírá zásilku
co náklaďák vyměnil s letadlem za přísliby
letadlo startuje už vlastně za chvilku
pan pilot v letištní hale u jezírka pozoruje ryby

pan hodinář má ruce, co nedělají chyby


Na dlani

vrásky
na dlani
srdce vorvaný
rokama nacházení
svý cesty a jejího cíle
ale staly se i věci milé
třeba ty
jak ses tu objevila
a žila
a teď mi zbyly
jen vrásky na dlani
a srdce vorvaný

Kupředu

dívám se kupředu
v každém ohledu
bez tebe nejedu
na tom svým mopedu
jménem žití

vítr nás chytí
za srdce v běhu
za srdce v tlukotu
držím tě za botu
a počítám tvý kroky

při pohledu zpátky
nehledím na úroky

 

 

 

 

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Andrew Maxwell', 27.06.2011 09:32.

Názory čtenářů
27.06.2011 10:17
cold_turkey
sem nějak při čtení zjistil, že by se mi daleko líp četlo, kdyby tahleta část role kuchyňských papírových utěrek nebyla odchlívkovaná a tak vymezená názvy..
27.06.2011 10:17
cold_turkey
jo a s tou supernovou je to trochu over...:-)
27.06.2011 10:25
Andrew Maxwell
thx bradr, zajímavej nápad s neoddělováním, over over, víšco, já peču na to, že je něco over :-)), protože všechny slova a pocity už tu jednou byly a jestli ho cejtim stejně jako někdo jinej, tak se za to nestydím, jináč děkuju, žes zaskočil a komentoval
27.06.2011 12:00
cold_turkey
Andrew Maxwell napsal(a):
thx bradr, zajímavej nápad s neoddělováním, over over, víšco, já peču na to, že je něco over :-)), protože všechny slova a pocity už tu jednou byly a jestli ho cejtim stejně jako někdo jinej, tak se za to nestydím, jináč děkuju, žes zaskočil a komentoval
sem nemyslel jenom slovo supernova, spíš i tu básnickou formu zvolenou, ale možná jsem zaujatej, mám rád volnější, vázanej verš pro mne skončil s Blues pro bláznivou holku a výbuchem plynového sporáku v nejmenovaném bytě v nejmenovaném městě anebo možná taky nešťastným drcnutím sanitky do jednoho mladýho židovskýho kluka

i když takovej Viki Shock občas umí zapsat..

:-)
28.07.2011 21:45
Sisinka
:-)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)