Ej zablesklo se v dáli,

tak vyraž k Rubínu,

jak rána v srdci pálí,

když cítíš mršinu,

tam víra se dnes tříští,

krve plný je vzduch,

vědomí věcí příštích,

které zná jenom bůh...

Už zní těžký krok lucký,
jak bouře když se zvedá,
srdce se svíraj v úzkých,
vrahům zas bude běda,
vřískot vám nepomůže,
ani k botám se lísat,
na hrobech vašich růže,
navěky budou hnisat...

Mrazivý vichr ledem bičem,
vypráská českou chásku,
zbabělost jejich naším klíčem,
jímž odemkneme lásku,
v porážce jejich utopíme,
svůj žal, sklíčenost a bol,
to o čem zatím jenom sníme,
zas vyjde nad obzor...

Ta slavná bitva započala,
už před tisíci lety,
a plamen pořád žhavě sálá,
teď poskládáme střepy,
krev otců na zem neprotekla,
v nás dále vroucně dřímá,
dnes u brány návratu z pekla,
kůň lucký se zas vzpíná!