Dílo #3348
Autor:Gejza Horvát
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Haiku
Zóna:Jasoň
Datum publikace:11.02.2004 07:02
Počet návštěv:1161
Počet názorů:8
Hodnocení:4

1968
Vlasy skrápí krev,
rána vyrvaná žalem,
ticho! křičel hněv.

Všude se mnou zmar,
kdosi střen rudým hávem,
srpem hlavu sťal.


Spár duši svírá,
sám Koba se v hrobě
zachechtal. Zmírám.


Ubitá víra.
naděje roztekla se,
tak jak kus sýra...

Počet úprav: 5, naposledy upravil(a) 'Gejza Horvát', 08.03.2004 14:51.

Názory čtenářů
11.02.2004 08:45
Anonym
dobrá depresárna, zvláště poslední sloka se mi líbí, akorát s tou kategorií si to ještě rozmysli, než se do tebe hajkumilové pustí hlava nehlava

nepřihlášený pavson
11.02.2004 09:39
Charlien
a mě se to líbí...*

hezky to ke mě povídá...
11.02.2004 11:53
Igor_Indruch
Mně se líbí třetí a čtvrtá. Ty první dvě jsou slabíš. Ale i tak. *
11.02.2004 14:32
Gejza Horvát
Změna, jestli k lepšímu?
11.02.2004 19:31
Albireo
Líbí se mi poslední. A verš srpem hlavu sťal
Albi**Reo
05.03.2004 08:33
Kodynie
Zajímavé. Má to svůj rytmus a dynamiku a poslání až mrazí.
07.05.2004 12:30
Naja
Vzpominkove?

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)