Zimní stesky odcházej v dál Sychravost okamžiku nabízí úsměvy jarních tání Zvolna doznívá kytar tón Stavím si nepropustný duše val Zvolna připravím tónů hon A nabídnu všem volný místa určený k stání Přes mraky chladnejch tabákovejch rán Vypustím ven všechny únavy a splín Vím, že běh rychlý trati je pevně dán A pak večer po denním běhu, deci vína a jeden Aspirin A napíšu oslavnou romanci k narozeninám mýho vztahu… Budíček hlasitě zní a hlásá Jednatřicet, jednatřicet No budiž, tedy krátce zajásám Políbím ženu svýho srdce a děti svýho života a vydám se na pouť, která žene k obecnýmu blahu… Zase o rok víc… |