Dílo #62938 |
Autor: | Lady |
Datum publikace: | 26.08.2010 22:09 |
Počet návštěv: | 919 |
Počet názorů: | 11 |
Hodnocení: | 7 1 2 |
Prolog |
díky, jen prosím tě vroucně moje paní, nezapomeň jaké je milování
malá promluva k těm co je dlouho nikdo nepohladil - nepolíbil... |
|
Lásko |
Lásko
prostřená na talíři všedního dne
čekáš až pojí tě andělé
a květ překrásný vykvete
siluetu co třepetá se jako stín
já něžně okem pohladím
svlečeme oba kůži svoji
a ve svobodě živlů všech
proměníme se v boží dech.... |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Lady', 26.08.2010 22:35.
Názory čtenářů |
26.08.2010 22:24
Silmor
|
ne polí byl.... |
26.08.2010 22:39
Dalek
|
Ta silueta má tanec sv. Víta?
Ten první verš se mi líbí, pak to upadá do popisnosti. |
26.08.2010 22:44
Lady
|
vidíš a mě se zrovna líbý,
moc mě potěšila
protože jsem jí to co jsem chtěla vyjádřila |
26.08.2010 22:46
josefk
|
vzdech :) |
27.08.2010 16:13
7_16měsíce
|
nádherná |
29.08.2010 16:45
baucis
|
Pekné obrazy
"svlečeme oba kůži svoji
a ve svobodě živlů všech
proměníme se v boží dech...." |
29.08.2010 23:46
Natasha
|
Kdyby to byl aspoň formálně obratný kýč... |
02.10.2010 13:08
Jaromila
|
* |
10.10.2010 23:57
Lady
|
Je to o životě, kdo nezažil neuvěří a bude soudit jen formu.
A těm kdo prožily na vlastní kůži, přeji tu opravdovou laskavou
a dávající lásku bez podmínek. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|