Má mysl ,,stagnuje", když se každou noc dotýkám tvých rtů (vnímám jen tebe) ve svých nekonečných snech....
Uprostřed tvého srdce, bojuji ze stínem, který se tě snaží pohltit (Ne, nejsi na něj sama, máš přeci mě).... A když se ráno probudím, políbím tu naději, co zasvítila mi do tváře...
|