Dílo #4863
Autor:Hainako
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:07.04.2004 21:05
Počet návštěv:923
Počet názorů:5
Hodnocení:4

Prolog
Snad, že slunce svítí jinam, je mi stále zima.
Zamykání
Nioba, rozevřela ústa
Pozřela okno
Bílými zuby
Zima mnou
neprorůstá
Slyším jen
Šustot
skřítků pod postelí
V přihrádce schovávám
Kostry slepých tvorečků
A jmelí
nade dveřmi
Poutníka
Přivítá
Kosti jsou rozebrány
Krvácí rány
Neřesti
O zápěstí
Žiletky tupím
Nesvítá
Epilog
Nioba- starořecky zimní sníh,později bohyně, chlad

Názory čtenářů
07.04.2004 23:03
Goldberry
Zajímavé..."šustot skřítků pod postelí" *
Přeji, aby bylo brzy tepleji..
08.04.2004 08:41
Lamanai
je pravda, že se sluníčkem je veseleji... ale básnička je moc pěkná :-) až bude v létě slunce žhnout, budeme jistě hledat místo ve stínu košatých stromů :-)

*
08.04.2004 09:42
Albireo
Ti skřítci jsou roztomilí.
08.04.2004 12:56
Johanka
a já hledala pyšnou Niobé:)

líbí se mi***
30.04.2004 16:17
Hester
kosti jsou rozebrány *

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)