| Dílo #4334 |
|---|
| Autor: | Rowenna |
| Datum publikace: | 16.03.2004 08:53 |
| Počet návštěv: | 1790 |
| Počet názorů: | 24 |
| Hodnocení: | 12 |
| Dívenka uklízející v domově důchodců |
|---|
Klouže se mezi postelemi
po korzu s vůní hospicovou
tak často zahlíží ven z oken
do korun lípy je tak mladá
gumové boty gumové dlaně
od středověku dlouhý čas
však pořád duše ustrašené
bojí se smrti jako moru
snad lépe spálit za živa
fakule pochodně a varty
těch nakažených k smrti blízko
a bílý křížek na vrata
otírá Savem podobenky
zapomenuté v nočních stolcích
Kdopak se vůbec naposledy
na vaše tváře podíval?
Možná ta řeka plná vrásek
od čela před hruď až k ohanbí
kterou já ráno v poledne a večer
z nutnosti omývám?
Pak někdy duše vstoupí v oči
Tohle je Lojzek a tohle dcerka
a tohle Věrka i ta je mrtvá
pohublá tvář na bílém moři
snad zasněně si vzpomíná
a bývala to frajárečka
Vždyť taky sukně natřásala
od rána přes den do večera
taková zbůhdarmice jedna
málem mi Lojzka odloudila
Co se jen Božka jako dcera
pro tátu naplakala. Jak ta ho
milovala. No vidíte a už i Věrka
tak dávno je na pravdě boží
Pán náš ji jistě k sobě přijal
Vždyť i já dávno odpustila
Stařenka možná někdy dávno
pro lásku víčka zastavila
Když usíná má v tváři
dvě zlaté mince jako rána
která nezašitá ta bělma
nažloutlá.
Dívenka trochu rozpačitě
má touhu začít víčka hledat
aby ty oči zavřela
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Rowenna', 16.03.2004 10:50.
| Názory čtenářů |
20.03.2004 09:52
 Wopi
|
ohromné |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|